Nemůžu říct, že bych po dnešní noci byla nějak zvláť odpočatá. V motelu jsme si objednali pokoj, kde jsou dvě "queen" postele (stejnou máme jako manželskou postel doma) a tím máme prostor pro 4 osoby. Vypadal na první pohled dobře vyřešený, ale brzo jsme zjistili, že z topení v hlavním pokoji nemá šanci teplo dojít kolem dvou rohů do koupelny, do které bohužel topení zavést nějak zapoměli. Ale nejvíc mě naštval budík ze sousedního pokoje, který nám začal těsně u hlavy vyzvánět ve 4.40. Prvních deset minut jsem nadávala na tvrdého spáče a pak na zapomětlivce, který si nastavil budík pravděpodobně den předtím a nikdo ho nevypnul. A tak jsme nakonec spali s hlavou do uličky a polštářem na uchu, aby jsme dospali do rána.
Hlavní lákadlo druhého dne našeho výletu byla hráz Hoover Dam na řece Colorado. Vyrazili jsme dopoledne a po dvacetiminutovém popojíždění v koloně (Hoover Dam je jednak velká turistická atrakce a navíc se právě staví most přes údolí a to ovlivňuje dopravu), jsme zaparkovali v garážích blízko hráze. Už garáže mě nadchly, je to veliká betonová kaskádovitá stavba, ale tak pěkně zasazená do průrvy ve skále a natřená do stejné barvy, že nepůsobí nijak nepatřičně. Hráz vypadá opravdu impozantně. Přesto, že Radim již dopředu věděl spoustu informací, jsme první zamířili do muzea, aby jsme věděli proč, jak, kdy a kdo stavěl a provozuje. Téměř dvě hodiny kluky nezajímalo nic jiného. Zkoukli jsme samozřejmě i hráz, jak vypadá ve skutečnosti a nevynechali jsme vyhlídku na Lake Mead - přehradu, která postavením hráze na řece Colorado vznikla. Podle cedulí jsme viděli jen 1/4 přehrady, která dále pokračuje daleko kaňonem řeky.
Po obědě jsme vyrazili na dlouhou cestu pouští z Las Vegas do Národního parku Zion v Utahu. Někomu může poušť připadat nudná, ale ono je pořád na co se dívat. Poušť kolem dálnice totiž lemují hory, kaňony a všude tam, kde je voda se najdou i vesničky. Voda je tady v poušti opravdu to nejdůležitější k životu, ale když už je, není problém ihned postavit třeba golfové hřiště :-). A tak jsme projeli Nevadou, kouskem Arizony a nádherným červeně zbarveným kaňonem do Utahu. Už se těšíme, že nás zítra nečekají žádné další kilometry za volantem, jenom pěší turistika po Zionu.
Žádné komentáře:
Okomentovat