Stavíme letadla

Lukášův oblíbený pořad v televizi jsou "Letečtí stíhači v boji". A protože tatínek v jeho letech doma lepil plastikové modely, je čas, aby si taky zkusil něco slepit. Několik kitů už pro tento účel leželo dávno v krabici. Dneska jsme je vytáhli a pustili se do díla. Lepidlo, pilníčky, skalpel, kleštičky a pod. pomůcky stále ještě máme.

Samozřejmě nestavíme jen tak něco - Spitfire Mk.V je kus letecké historie. Pamatuju si, že můj první model byl L29-Delfín (to je zase česká historie, která ovšem byla k vidění i v Salinas), zatímco můj taťka skládal Lavočkin La-7. V práci mu ho pak někdo nastříkal a díky téhle barevné úpravě jsem se pak léta snažil než se mi povedlo vyrobit něco srovnatelného.

Cesta do Mnichova

Minulý týden jsme vyrazili do Mnichova. Já už ve středu ráno, protože hlavně jsem jel pracovně, ať ten šok, až tam budu od nového roku pobývat pravidelně, není tak veliký. Gabka s Lukášem potom dorazili v pátek večer.

Díky šikovnému plánování jsem ve čtvrtek stihl Vánoční oslavu s curlingem. To bylo příjemné po těch několika týdnech práce v osamění z domova. V pátek se mi podařilo vyřídit jakési papíry na KRV - úřad, kde je potřeba se přihlásit k pobytu a nechat si vystavit pár dalších papíru. Popravdě ani nevím, co jsou ty papíry zač. Nechal jsem si v práci vysvětlit kam jít a co jim dát a pak to neuvěřitelně zafungovalo a odnesl jsem si, co jsem potřeboval napoprvé. A to jsem jim německy dokázal říct tak akorát "Dobrý den.", "Nerozumím." a "Nashledanou."

Gabka s Lukášem si v sobotu byli prohlídnout město, zatímco já se snažil vzpamatovat z nachlazení. Zdá se, že se jim celkem líbilo. Lukáš remcal, že ho chození nebaví. Odměnil se za útrapy malou stavebnicí letadla a přemýšlel jak to udělat, aby se domluvil. Po zkušenosti z Kalifornie už neřeší problém jestli se má ten jazyk naučit. Zajímá ho jak, protože ve škole má zatím jen jeden cizí jazyk a to je angličtina a my mu zatím s nemčinou moc nepomůžem.