Výlet do Španěl

Dovolená je za námi. 16 dní jsme byli v Katalánsku a Andaluzii. Najeli jsme přitom přes 2600km, viděli toho docela dost, stihli se okoupat párkrát v moři a teď už jsme zpátky doma. Bude potřeba zpracovat fotky a zase se vrátit do normálního koloběhu - my k práci a Lukáš zpátky do školy.

Několik drobných poznámek:

Bydlení jsme letos převážně zamlouvali na AirBnB a jsme s tím velmi spokojení. Čtyři noci v Barceloně a pak po dvou v Cartageně, Granadě, Seville a Tarragoně. Mezitím několik normálních noclehů přes booking.com. Potkat na cestách šváby se asi jednou musí stát každému, kdo více cestuje (bungalov kousek od mokřiny u mořkého zálivu).

Bylo teplo. Co jiného taky čekat v srpnu ve Španělsku. Ale docela jsme to ustáli bez spálenin. Přizpůsobili jsme a když to šlo, drželi jsme siestu. Bydlení bylo většinou v centru a tak to šlo. Spávat jsme chodili později, když už nebylo takové horko.

Jazyk je oříšek. Pomohlo, že se Lukáš už dva roky španělštinu učí. V Katalánsku sice maji všude první jejich jazyk, ale španělsky umí a mluví možná trochu pomaleji. Na jihu to bývalo horší. S angličtinou to býva často docela problém. Muzea mívají anglické popisky nebo audio průvodce, ale není to pravidlo.

Navštívili jsme i Gibraltar, který nás překvapil. Je to opravdu výrazná skála, která se tyčí více než 400 metrů nad úrověn moře. Akorát na Afriku jsme stejně skrz dopolední oblačnost nedohlídli. I tak se nám tam ale líbílo.

Alhambra v Granadě a královský palác Alcazar v Seville byly opravdu zážitek - maurská historie je pro nás něco nezvyklého. K tomu katedrála v Seville prezentující bohatství z dobývání Nového Světa. Barcelona to je především Gaudí. Podepsal se tam na spoustě věcí. Kousek od Cartageny je Mar Menor - veliká zátoka s klidným mořem a veeelice zvolna se prohlubujícími se plážemi. O Tarragoně jsem se tu už zmínil u fotky.

Jídlo byla občas loterie a pravidelně zábavný boj o to, co to vlastně objednáváme, když se horko těžko domlouváme. Dobré byly tapas, zkoušeli jsme paellu, jen některým chutnalo gazpacho ... Jiným naopak zachutnala sangria.

Tarragona

Moc pěkné město. Římský amfiteátr, katedrála, pláže ke koupání, ...

Gibraltar

Pohled z jižního konce Gibraltaru na vskutku impozantní skálu nad městem.

Alhambra

2013 aneb co se nevešlo

Poslední dobou příspěvky moc nepřibývají, protože se nám příliš do psaní nechce a vlastně ani nemáme moc důvod sem přidávat. A tak jenom v rychlosti shrnu, co všechno jsme postupně přešli. Ukazuje se totiž, že by bylo o čem psát.

• Není tady vůbec dovolená na Sardinii, ze které jsme alespoň zveřejnili fotky. Pečlivé komentáře chybějící článek na blogu bohatě vynahradily.
• Po prázdninách přišlo obvyklé období, kdy je třeba opakovaně přesvědčovat Lukáše, že už zase musí věnovat pozornost škole, a vůbec na něj zase více dohlížet.
• Mimo školních povinností začlo naše dítě chodit do tanečních. I pořídili jsme oblek, boty a košile a po půlkoloně a předvánoční lekci v Lucerně se teď těšíme i na záverečnou.
• Gabce v srpnu oznámili, že ji propustí. Skončila v září a poslední tři měsíce byla doma, než si našla práci novou.
• Já byl na podzim v Kalifornii na JavaONE. Od roku 2007 uteklo dost času a chtěl jsem se podívat, co je nového a potkat zase nějaké známé a poznat nové lidi. Obojí se povedlo, mj. jsem stihl potkat i Lenku s Miškem, Hrochy a Kováře a taky spoustu lidí z NetBeans a Sun-u. To druhé se pak postupně proměnilo na mou novou současnou práci.
• S posledním bodem souvisí výlet s Gabkou (bez Lukáše) do Londýna, kde jsem měl příležitost sejít se s budoucím týmem. K tomu jsme přidali prohlídku Londýnského muzea, letmé proběhnutí Národní galerie, Tower Bridge a různé toulání se po městě.
• Během toho všeho stále ještě se střídavou intenzitou chodíme lézt. Po otevření Big-Wall ve Vysočanech se nám výběr zase trochu rozšířil. Lukáš se stále zlepšuje (7 i 7+, začíná zkoušet 8-)
• Po neúspěšném jednání o koupi bytu v Hlubočepském údolí (docela vyčerpávající) jsme si dali pauzu a nakonec domluvili minimalistické úpravy v bytě, abych se mohl zase pustit do práce z domova. Ty zatím probíhají.
• A pak už byly Vánoce, po kterých následovalo krátké zastavení v Budapešti. Fotky jsme zatím ani nestáhli. Snad se k nim vrátíme.

Oživlá malina

K narozeninám jsem dostal Raspberry Pi - minipočítač. Chvíli ležel v šuplíku, ale už na něj přišla řada. Mimo jiné jsme si koupili Raspberry Pi Manual, který docela lidsky popisuje, jak a co se s tím dá dělat. V podstatě podle toho může experimentovat i Lukáš.

Na počest úspěchu jsem si při následné rodinné procházce rozpáleným sídlištěm do cukrárny a zpět vybral malinovou zmrzlinu.

Svátky v Římě

Tenktokrát bez dlouhých keců, protože Gabce se podařilo už dát fotky na web. A z těch je docela vidět, co jsme podnikali. Ve stručnosti napíšu jen, že se nám líbilo. Prolezli jsme různé památky a spousty jsme jich vynechali. Nestihli jsme muzea ani galerie. Žasli jsme nad kostely. Ve frontě na prohlídku baziliky sv. Petra ve Vatikánu jsme na to měli více času, než bychom si přáli. Koukali jsme, co zvládali Římané a jak se to dá zapomenout na pěkných pár století, aby to teprve středověk znovu objevil. Zaujal nás kostel sv. Klementa, kterému v průvodci věnovali několik stran popisu, aniž by zmínili, že zde byl patrně pohřeben jeden z věrozvěstů: Cyril. Slovanské národy tam teď přidávají jednu děkovnou pamětní desku za druhou. Živili jsme se pizzou, těstovinami a zmrzlinou. Občas jsme našli i něco jiného. Počasí teplounké s odpoledními lijáky bylo OK. Doprava metrem a ne příliš hustou sítí tramvají je bez problému. Horší je vyznat se v autobusové síti. Jak je bohatá množstvím linek, tak je nepřehledná. Domorodci a afro-arabsko-indicky vyhlížející našinci ve většině případů mluví anglicky.
Poslední legráckou byl rezavý připínáček, kterému se zalíbilo v Gabčině botě. Průchod bezpečnostní kontrolou na letišti byl díky němu mnohem zajímavější.