Více o Itálii

Protože jsme byli v Itálii poprvé, máme pár drobností, které nás zaujaly.

• Jídlo je fakt pizza nebo těstoviny a všechno ostatní je tak nějak extra.
• Od severního konce Gardy začíná oblast, kde se Němci cítí jako doma, protože se tam mluví více německy než italsky. Koneckonců jižní část Tyrolska získala Itálie až po první světové válce. S tím asi souvisí horší znalost angličtiny. První dva jazyky jsou jasné a všechno ostatní je až potom.
• Šaškárna se zásuvkami. Na rozdíl od Anglie je zdejší zásuvka sice taky jiná než naše (příp. německá), ale pro malé spotřebiče není potřeba žádná redukce.
• Údajně má Italie jakýsi předpis, kvůli kterému není nikde volně přístupná WiFi síť. Je potřeba se registrovat, registrace je potvrzena posláním hesla prostřednictvím SMS (občas jen na italské číslo, alternativa je platba přes PayPal a poslání na e-mail). A roaming je drahý a tak jsme opravdu byli 6 dní offline. Mapy byly stažené na tabletu a v infocentru nám dali nějaké tipy na výlety. Zkrátka se ukázalo, že to pořád jde i bez internetu.
• Pivo zde mají malé - 0,2l a velké - 0,4l. Aspoň se člověk neopije. Výběr piva je pak dán převážně německy mluvícími hosty. Několik mnichovských pivovarů bylo taky zastoupeno a produkují pitný mok.
• My jsme trefili týden, kdy bylo opravdu horko, a nepřítomost A/C v pokoji byla poznat. Jenže pak jsme si všimli, že klimatizace se nevyskytuje téměř nikde. Trochu nás to takhle na jihu překvapilo. 
• Nevelké, ale zato sladké snídaně jsme se nabažili hned první ráno. O to více jsme byli rádi za přenosnou ledničku, ze které jsme na snídani vytáhli kus sýra nebo salámu. A večer se hodilo v tom horku na pokoji pivo.
• Poblíž Lince jsme si vzpomněli, že pasy zůstaly doma. Doteď jsme je vždy pro jistotu brali. Asi je to fakt zbytečné. Příjemné zjištění.
• Platební karty brali poblíž Gardy jen málokde. Např. u lanovky na Monte Baldo je neakceptovali (my platili €48 a denně tam projdou davy). Stejně tak jen málokterá restaurace, nepochodili jsme ani při placení lístků na loď. Benzínky a mýto na dálnici jsou OK (i když na mýto byla potřeba VISA, Maestro nestačilo).

Prostě jiný kraj, jiný mrav.

Už jsme zpátky ...

Dovolená se vydařila. Obě části byly prima. Teď se vzpamatováváme - uklízíme, pereme, poskládali jsme kola a řešíme další věci jako třeba jak připravit Lukáše na další školní rok.

Fotky máme prakticky jen z druhé, italské poloviny a něco už je na webu. Kolem Lago di Garda se nám líbilo a nakonec nás nezlomilo ani úmorné horko. Zvládli jsme výlet lanovkou na kopec, loď nás přeplavila na druhou stranu jezera, kde jsme prolezli malou botanickou zahradu, poflakovali jsme se v příjemném městěčku Arco na sever od Gardy. Moc se nám líbila Zoo se safari Parco Natura Viva a poslední celý den jsme zkoukli kde všude se dá postavit kostel. Pravidelně jsme pak den končili u vody, která byla příjemně teplá na koupání. K tomu italská zmrzlina minimálně pro naše dítě.

Mám takový dojem, že se tam někdy vrátíme.

Hurá na dovolenou

Je nejvyšší čas vyrazit na dovolenou. Prázdniny budou za chvíli u konce a dítě nastoupí do tercie. Předtím ale pobudeme týden v jižních Čechách a pak pravděpodobně přímo odtamtud budeme pokračovat a druhý týden strávíme v Itálii. Budeme s sebou tahat kola i lano a budeme doufat, že počasí nám bude nakloněno.

Co tentokrát nebereme je notebook. Počítáme s tím, že tablet na to nejdůležitější postačí. Však se nám tahle nová hračka zamlouvá a jsem rádi, že ho máme. Zvlášť když se zdá, že se u nás v obchodech jen tak neobjeví.