středa 17. března 2010

Nostalgie

Namísto v Mnichově jsem teď na pár dní zpátky v Kalifornii. Přece jen je potřeba znovu potkat lidi, které jsem tu pár měsícu neviděl a už se mi stýskalo.

Sebou mám teplé oblečení, protože ráno cestou na letiště byla pořádná zima a cestě led. To je tu zbytečné, když už tu je prima jarní počasí. Místní brblají, že ještě minulý týden bylo nepříjemně, což je mi ovšem fuk. Akorát mi chybí sluneční brýle a opalovací krém. Když člověk v Evropě řeší, jak dlouho potrvá, než přezuje zimní pneumatiky, tak na takové věci snadno zapomene.

Odpoledne jsem byl běhat v tričku a mikině. To je o jednu vrstvu víc než bylo potřeba a tak jsem se vrátil pěkně zpocený. Večer uvidíme, jestli je fyzická aktivita správný způsob boje s časovým posunem. Jinak to byl pořádný kontrast s víkendem, kdy jsem naivně vyrazil do Prokopáku, abych se tam horko těžko proplítal mezi zmrzlými zbytky sněhu.

úterý 2. března 2010

Německo podruhé

Nic nestíhám a trávím pracovní část týdne v Mnichově a víkendy doma v Česku. Pravidelně poslouchám od Lukáše, že to není ono, když jsem pořád pryč, a sám jsem z toho otrávený, že v týdnu akorát chodím do práce a přespávat. O víkendu se pak zbytek života dohání těžko.

Cestování je relativně nejmenší problém. Do Mnichova se z našeho konce Prahy dá dojet tak za 3 a čtvrt hodiny. Pokud člověk dělá více zastávek tak se to o něco prodlouží. Když je někde "Stau" tak pochopitelně taky, ale zatím jsem měl celkem štěstí.

Horší je to s bydlením. V Mnichově je nehorázně draho a moje trable s bydlením jsou asi jedním z důvodů, proč jsem docela rozčarovaný. Momentální podnájem je skoro holobyt za 590EUR, ve kterém měl aspoň fungovat internet, leč nefunguje. Smlouva je cár papíru, který obsahuje nesmyslné věty a hromadu přepisování. Drobné opravy v bytě byly všechny na dlouho. Domácí delegoval na komunikaci se mnou člověka, o kterém řekl, že umí anglicky, ale on neumí. Občas naštěstí přišel jiný člověk, se kterým jsem se aspoň domluvil polsky. Internet nefunguje doteď a protože jsem řekl, že 15. končím tak jsem odmítl trávit celý den čekáním na kohosi z Deutsche Telekom, kdo by to mohl spravit (minule ten člověk nedorazil nebo se neobtěžoval volat, když nenašel jmenovku, protože domovník odmítl zařídit cedulku na zvonek, prý mu to domácí nezaplatí). Kecy o nepružném telekomu a pak vidět, jak přezíravě koukají na celý bývalý východní blok.

Účet v Deutsche Bank stojí 5EUR měsíčně. Alespoň, že má anglický internet banking. Mít tady web v angličtině je pro většinu institucí v této světové velmoci zbytečné. Když jsem účet zakládal, ptal jsem se, jestli mi vydají platební kartu, která bude normálně fungovat i v ČR bez dalších poplatků. Kývali, že jo, a vydali mi cosi, čím si můžu vybrat peníze z jejich bankomatu anebo zaplatit v automatu na cigára a jízdenky. Nakonec jsem z nich vyrazil Maestro, kterou se dá v Česku platit. Platit s ní na internetu asi nepůjde, Amazon.de mi nabízel napsat přímo číslo účtu. Nakonec jsem raději platit americkou kreditkou - amazon taky neumím přesvedčit ať se se mnou baví anglicky.

Už mám zdravotní pojištění, ale zatím mi nedokázali poslat lejstro, se kterým bych mohl k doktorovi v ČR. Několikrát jsem to marně urgoval. Vivat EU.

Mám jednu SIM kartu v Německu (za 10EUR mám 1GB datových přenosů) a druhou v ČR. Neznám řešení s jednou kartou, kde by fungoval data roaming za rozumnou cenu. Upřímně řečeno nevím ani jak pořídit rozumný tarif třeba jen v ČR pro mě a Gabku s daty a pro Lukáše. Jinak je ale Nexus ONE prima telefon.

Naběháno mám letos 2x3.5km, na kole 0km, plavat jsem ještě od návratu z Ameriky nebyl, i když jsem se na to těšil. Abych to trochu spravil, zítra snad vyrazím lézt. Asi někde dělám chybu, práce mě sice baví, jenže když jsem v M. tak nedělám vůbec nic jiného. OK, budu to muset vyřešit.