Tuším, že chybí první neděle s výletem do Salinas na leteckou show, jejímž vrcholem byli Blue Angels. Jeli jsme s Carol, Sidem a jejich dětmi. Cesta do Salinas ze San Jose je asi na hodinu, stihli jsme i oběd ve městě a pak už hurá na letiště. Lukáš si nakonec odvezl malé letadlo Blue Angel a celkově to bylo zřejmě poprvé, co jsme program přizpůsobili hlavně jemu. Předchozí dny pro něj moc zábavné nebyly. Asi největší zážitek má z prohlídky bombardéru B-25. Mohli jsme si vlézt do zadní části včetně obsluhu kanónu, pak jsme viděli bombovnici a k tomu jsme si vlezli i dopředu, kde sedí piloti a taky místo předního střelce. Samotné vystoupení Blue Angels je pak pěkné, jen je to hrozný rachot a Lukáš si pořád zacpával uši.V týdnu jsme řešili problém, jak to udělat s autem. V pondělí mě Gabka ráno vezla a stihli jsme i zajet natankovat, protože se dopoledne chystala opět za Carol a po výletu do Salinas už benzínu citelně ubylo. K tankování je pak potřeba najít pumpu, a tu může člověk snadno přehlížet docela dlouho, pokud ji nepotřebuje, až pak zjistí, že by nějakou měl navštívit, jen neví, kde se může nějaká vhodná nacházet. Tankování se obvykle platí kartou. Automat se často ptá na ZIP code (takové PSČ) anebo nebere českou kartu z jiného důvodu. Pak se to dá pořád vyřešit kartou vevnitř u obsluhy. A nebo se nakonec platí hotově. No a my nechtěli, ať tohle řeší Gabka sama.
Nakonec mě Gabka vozila až do středy a večer pro mě vždy s Lukášem přijeli. Ve čtvrtek ráno se rozhodla, že auto nepotřebují, a už jsem jezdil sám. Akorát pak nebyli mobilní. Teď se budu snažit popojet na kole k vláčku, jet půl hodiny místním courákem, a pak zas dojet na kole do práce. Poprvé k tomu budu muset vzít na záda plno věcí (boty a něco na oblečení plus notebook). Možná budu uvažovat o jiném notebooku, hodil by se nejaký lehčí a menší. Širokoúhlý displej na Thinkpadu je sice krásný, ale na kolo do batohu malinko nepraktický.
Taky je potřeba popsat náš první výlet do San Francisca. Začlo to tím, že už jsme pozdě vstávali, a k tomu jsme se rozhodli použít CALTRAIN. To je takový vláček, který jezdí mezi San Jose (no spíše už z Gilroy) přes celý poloostrov (peninsula) až do San Francisca. Tzn. že jsme autem dojeli do Sunnyvale, čímž jsme se dostali do zóny bližší našemu cíli (a malinko levnější), zaparkovali jsme (za 2$ na den) a koupili 10-ride ticket. Bohužel jsme platili hotově, protože automat se zrovna nemohl dohodnout s naší kartou. Taky jsme v prvním kole nějak přehlídli, že tu jizdenku na 10 jízd je třeba označit před cestou ve značkovači (který vypadá asi jako značkovač v tramvaji), a tak jsme první cestu do San Fr. jeli vlastně zadarmo. Cesta vlakem trvala přes 80 minut a dojeli jsme už poněkud vyhládlí asi půl míle od Moscone center, kde se konají mj. JanaONE konference.
Vyrazili jsme pěšky tím směrem prohlídnout si Yerba Buena Garden, pokračovali k Market street, dál k Powell station, kde se nám nepoštěstilo vidět otáčení místních tramvají, na Union square jsme chvíli koukali na čínskou show (podání amerických hitovek čínskými přestárlými umělci bylo dost komické) a oběd jsme si dali v Chinatown. Vlastní hloupostí jsme objednali asi dvakrát tolik jídla, než jsme dokázali sníst. Během oběda jsme pak slyšeli burácet nad hlavou Blue Angels, ale ani nás moc nemrzelo, že jsme o jejich vystoupení přišli. Po obědě a potom, co jsme se dorazili na konec čínské čtvrti, jsme zamířili k vodě, odkud už se valily davy po skončení letecké show. Lodi USS Navy jsme viděli jen z dálky (ty připluly jen na parádu), vyřazenou ponorku o chvíli později trochu více zblízka (ta je tam pořád). Měli jsme pořád dost sil, a tak jsme si to prodloužili na Fisherman's Wharf kouknout na lvouny či jak se ta zvířata jmenují a dál k té ponorce. Pak už byla otočka na cestu zpět. Autobus byl prima zážitek. Jeli jsme zdarma, protože kasa nefungovala. Jeli jsme dlouho, protože všude bylo plno aut. Jeli jsme plným busem, zastavovali jsme raději mimo zastávky, jen ať lidi vystoupí, protože jinak se tam cpali další cestující (řidič byl poměrně v pohodě, hordy lidí na zastávkách ho nechávali úplně v klidu). Přijeli jsme akorát na vlak, i když jsme doufali, že stihneme ještě nákup v obchodě. A pak cesta zpět CALTRAINem plnějším, než ten co nás vezl ráno. Dohromady to byl celkem povedený výlet snad pro všechny tři.Proti tomu neděle je mnohem klidnější. Já jsem po dlouho době seděl na kole, abych tady objel pár bloků a zjistil odkud se dá vláčkem jezdit směrem k práci. Pak jsme s Lukášem šli k bazénu, zatímco Gabka vařila oběd. Odpoledne jsme popojeli do nedalekého Alvisa, které svůj boom prožilo a skončilo už velmi dávno. Je to místní část, kde kdysi byl celkem rušný přístav, ale s rozvojem vlaků a aut ztratil svůj smysl. Teď je to takový místní zapadákov. My to měli jako procházku kolem místních mokřin a slaných rybníků. Kupodivu je tam spousta ptáků a veverek (těch je tady spousta všude). No a večer jsme si jeli vyzvednout auto od Carol a Sida, kteří nám půjčili jejich Hondu Civic zvanou Cecilka.
Žádné komentáře:
Okomentovat