Zabydlování

Přežili jsme v Americe už měsíc a půl a dá se říct, že náš život tady pomalu získává normální řád. Tzn., že se méně často koukáme kolem sebe úplně vykuleně, a navíc si myslíme, že teď máme za sebou větší část starostí se zařizováním všeho možného. Teď už půjde hlavně o to, aby jsme dokázali využít vše, co nám pobyt tady nabízí. Pro Lukáše a mamku to znamená hlavně se dobře naučit jazyk. Taky pomalu začneme plánovat, co všechno v bližším i vzdálenějším okolí stojí za to vidět a navštívit.

Pokud se nám zadaří, tak tenhle týden budeme snad mít řidičáky. To tehdy, když oba v úterý zvládneme test schopností řídit v místním provozu. Pomalu se odhodláváme ke koupi auta, brousíme po inzerátech a zvažujeme, které auto by nám tak nejvíc vyhovovalo, aby nemělo moc velkou spotřebu, ale mohli jsme s ním vyjet i třeba do hor nebo do pouště. Byt už je obyvatelný, ale samozřejmě nám chybí spousta věcí a něco je jen dočasné, ale k fungování to stačí. Po přestěhování ze Santa Clara už opět jsme online (a jsem otrávený z neschopnosti COMCASTu, firmy, která tu připojuje internet a poskytuje kabelovou televizi). Lukáš ma za sebou dva celé týdny ve škole. Následující týden má jen 4 dny (12. je den veteránů) a pak má vůbec celý týden volno, protože bude svátek díkůvzdání, a to je tady jeden z nejdůležitějších svátků v roce. To mu ale jistě vadit nebude, přestože zatím má šklou v oblibě a baví ho to. Intenzivně se mu věnují a má týdně asi 4 hodiny ELL - English Language Learner (doučování). To mu má pomoct dostat jeho angličtinu na úroveň potřebnou k tomu, aby se mohl normálně učit s ostatními dětmi. Momentálně se zapojuje třeba v matematice, ale v jiných hodinách dostává občas jiný program a studuje angličtinu. A studium u výukového programu na počítači se Lukášovi líbi. Obzvlášť, když měl počítač zakázaný, protože se neuměl doma chovat. Taky už se Lukino seznámil s některými dětmi sousedů, i když vlastně nevíme, jak se domlouvají (např. Bao Bao taky chodí na ELL), ale jsou v pohodě.

Na víkend jsme žádný velký program neměli. Hledáme auto, tak jsme se byli kouknout na Volvo V40, abychom zjistili, že to je vlastně malé auto. Pak jsme v sobotu vyjeli serpentiny Page Mill nahoru na kopec (mezi údolím, kde byldíme a oceánem) a udělali si procházku. Původně jsme chtěli výhled na oceán, ae zastavili jsme kousek před hřebenem, který nás děli od oceánu. Nakonec se ovšem ukázalo, že naše trasa nás provedla poznávací pěšinkou kolem kousku San Andreaského zlomu (zlom je hodně dlouhý, poznávací pěšinka, kterou jsme prošli, se věnovala viditelným pozůstatkům a známkám zemětřesení z roku 1906). I to nám však stačilo. Tím spíš, že na konci procházky začalo pršet.

Neděle byla ještě o něco lepší. Vyrazili jsme do Exploratoria v San Francisku. To je takové muzeum se spoustou pokusů, které demonstrují různé přírodní jevy a lidské vnímání. Fyzika, elektřina, magnetismus a mechanika. Svělo, zvuk a zrak a sluch. Život v přírodě. Tři hodiny jsme procházeli asi dvěma sty expozic a všichni tři jsme si poměrně důkladně vyhráli, protože vše je uděláno tak, aby si to každý (ale hlavně děti) mohl vyzkoušet. Lukáškovi se nakonec nejvíc líbily bubny, kde mohl hrát do skutečné písničky. Naštěstí tyhle "pady" jsou elektronické a byly puštěné jen do sluchátek. Mamce se líbil velký magnet, kterým se daly vytvářet úžasné bodlinky z železných pilin a taťkovi mimo jiné velká hlásná trouba :-).

Po vymotání ven jsme zjistili, že pláž poblíž Exploratoria (s výhledem na Golden Gate) je zavřená. Bližším zkoumáním později na internetu jsem zjistil, že ve středu havaroval tanker (přibral jeden z mostních pilířů Golden Gate) a vyteklo z něj do zálivu spousta paliva.