Od 14. dubna nás s Lukáškem čekaly prázdniny a chtěli jsme si je hezky užít. Po dlouhém rozhodování jsme naplánovali velký výlet do Disneylandu v Los Angeles a Sea Worldu v San Diegu. Radim v Disneylandu byl a navíc má omezenou dovolenou, a tak jsme vyrazili s Lukynem sami dva. Výlet jsme rozvrhli na čtyři dny, první den cesta do Los Angeles, druhý den Disneyland, třetí den dalších 150 km na jih do Mořského světa v San Diegu a zpátky do Anaheimu a poslední den návrat domů. Čekala nás dlouhá cesta, Google maps hlásil Los Altos - Anaheim (část Los Angeles s Disneylandem, kde jsme měli zarezervovaný hotel) 415 mil (668km). Kromě přestávky na oběd a tankování jsme si cestu zpříjemnili malou odbočkou na Misii La Purisima, o které Lukáš píše práci ve škole v rámci hodin historie Kalifornie. Kilometry pěkně ubíhaly a při vjezdu do Los Angeles jsem jásala, že nás čeká už jenom 30 km, bohužel jsem netušila, že je pojedeme další hodinu a půl. Pověstný trafic v LA byl opravdu příšerný, a tak pokoj v hotelu byl vysvobozením, že nám nakonec ani nevadilo, jak nám nad hlavou dusají děti, chybí lednička a nejde internet.
Ráno nás vzbudily bagry na protější stavbě. Nezoufali jsme, stejně jsme chtěli být v Disneylandu co nejdřív, aby jsme všechno stihli. Disneyland je veliký zábavní park s atrakcemi na téma filmů z Disney dílny, většina je udělaná formou horské dráhy, kdy vozíčky, lodičky, vláčky nebo autíčka projíždí mezi různými kulisami z daných filmů. Moc se mi líbilo, že vše je navrženo tak, aby si to člověk užil v každém okamžiku, žádná hluchá místa, spousta zajímavých detailů a drobností. Nejvymakanější a taky nejpřitažlivější jsou kousky z posledních let - Piráti z Karibiku, Indiana Jones nebo Hledá se Nemo, kdy člověka naložili do ponorky, svezli hluboko pod vodu (aspoň jsme měli ten dojem, i když z venku byla ponorka stále vidět z části nad hladinou) a vytvořili obraz podmořského života s promítáním záběrů z filmu. Bohužel problém s naším Lukynem je, že je trochu strašpytel. Takže po první horské dráze a úžasném sešupu do vody už odmítal vstoupit na jakýkoliv další vozíček či lodičku. Indiana Jonese jsem nakonec absolvovala sama (a podle mého názoru je to ta nejlepší část celého Disneylandu). Přesto jsme celý park prochodili shora dolů a nakonec se mi (s podporou Radima na telefonu) podařilo přemluvit Lukáše alespoň na Piráty z Karibiku a určitě nelitoval. Do postele jsme se spokojeně ušmajdaní dostali v deset hodin.
V sedm ráno opět budíček - bagry. Bohužel jsem nepočítala s ranní zácpou v LA a tak jsme se po zastávce na vydatnou snídani dostali do San Diega až v jedenáct hodin. Disneyland se nám moc líbil, ale ze Sea Worldu jsem byla úplně nadšená. Viděli jsme nádherná akvária se spoustou ryb, mořských koníků, hvězdic, nakrmili jsme si a pohladili delfíny, prošli tunelem pod žraločím akváriem. Ale nejúžasnější jsou velká představení kosatek, delfínů a lachtanů. Shamu stadion je bombastická aréna s obrovským bazénem, vystoupení kosatek doprovází promítání na 4 plátna a nádherná hudba. Myslím, že jsem nebyla sama, kdo posmrkával do kapesníku. Návštěvu jsme završili jízdou na velkém devítimístném pneu kole, na které se Lukáš nejenom nechal přemluvit, ale dokonce si dal sám druhou jízdu. Tu už jsem já odmítla, protože na rozdíl od něj jsem neměla pláštěnku a už po první jízdě jsem byla durch promočená. A tak jsme odcházeli čvachtající, ale nadšení.Bohužel cesta zpátky už neprobíhala tak hladce. Už z Los Angeles se mi podařilo ignorovat občas problikávající kontrolku oleje, 60 km před koncem to Subíka přestalo bavit a tak se zadřel motor. Odtah AAA do deset kilometrů vzdáleného Gilroje a čekání na Sida, až nás vyzvedne a zaveze domů je jenom malá část všech problémů, co se mi se Subíkem podařilo natropit :-(.
Žádné komentáře:
Okomentovat