neděle 13. ledna 2008

Máme tady nový rok

Po krásném Vánočním výletě nás čekal návrat do běžného koloběhu, to znamená školy a práce. Popravdě jsem s tím největší problém měla já, i když mám nejmíň povinností, a nějak se mi z těch svátečních a pohodových dní vůbec nechtělo. Ale nakonec to bylo lepší, než jsem čekala. Po Vánočních svátcích se do školy dostavila jen polovina "studentů", takže hodiny byly uvolněnější, a já jsem měla dojem, že se moje angličtina přece jenom začala malinko hýbat dopředu. Ještě pořád paní učitelce nerozumím zdaleka všechno, ale už aspoň začínám mít ponění, o čem je vůbec řeč.

Taky Lukášek zaznamenal hned v prvním lednovém týdnu velké úspěchy ve škole. Donesl několik písemek se známkou A (v americe se známkuje písmenky a A znamená jedničku) a za písemku z matematiky, ze které dostal jako jediný ve třídě 100% bodů, dostal ocenění v pátek před celou školou. Každý týden v pátek má celá škola zhodnocení týdne a nejlepší úspěchy jsou oceněnány diplomy. Byl na to setsakramentsky hrdý a koneckonců my taky.

V pondělí přiletěli z Prahy kluci ze Sunu a Radim byl s nimi v úterý na pivo. Já jsem zase obnovila "své pivko" ve čtvrtek s Carol. Jinak teď po večerech míváme tichou domácnost. Ne z důvodu nějakých rodinných hádek, ale Lukáš dostal od Ježíška puzzle a skládal mu to většinou Radim. A tak jsem se rozhodla přidat Ráďovi opožděný dárek a koupila mu taky puzzle - 1000 kousků. Bohužel nejpěknější, co jsem objevila, byli tučňáci na ledu - trocha černé v samé modré :-).

Na začátku ledna do Kalifornie dorazilo období dešťů. Ale od pátku máme zase krásně modrou oblohu, a tak jsme se v sobotu rozhodli pro malý výlet na letadlovou loď Hornet, která kotví v Alamedě u Oaklandu. Na lodi je vytvořeno celé muzeum - jednak letadlových lodí a jednak lodí Hornet (tato letadlová je už sedmá tohoto jména, první byl křižník z roku 1775). Jelikož lodě jsou Radimova oblíbená parketa, měli jsme to s Lukáškem i s patřičným výkladem (i když jsme se zúčastnili i oficiální odborné prohlídky s průvodcem na kapitánském můstku). Loď jsme důkladně prolezli všude, kam nás pustili (je přece nutno vidět i kajuty, kuchyni, ošetřovnu, torpéda, sprchy, kotevní řetěz....). Opouštěli jsme Hornet mezi posledními návštěvníky, Lukášek navíc s malým suvenýrem, aby měl něco na památku. Pozn. Radim: ve skutečnosti jsme toho spoustu vynechali a spoustě míst jsme nevěnovali dostatečnou pozornost, protože jsme měli jen tři hodiny.

Žádné komentáře: