První dojmy

Tenhle přípěvek bude dlouhý a má pokrýt to, jak jsme se sbalili, jak jsme cestovali a taky naše první dojmy a co jsme tady prováděli.

Balení jsme dokončili jakž takž v klidu. Samozřejmě jsme potřebovali 5 kufrů a ne 4 jak jsme si chvíli naivně mysleli. Taky jsme skončili pozdě večer a uklidňovali se tím, že nám to pomůže se připravit na časový posun. Blbost. To že si člověk v letadle neodpočine, ale jen se tam kroutí převáží.

Cesta samotná nebyla nejhorší. Taxi. Odbavení v klidu i když něktará zavazadla asi byla přes limit. Zavřené trafiky na letišti (však to Gabka říkala). Více 45 minut postávání ve frontě na bezpečnostní kontrolu ve Frankfurtu je asi ta nejhorší část. Zčásti na zaplněných schodech a zčásti v davu jsme ztratili možnost dát si tam slušnou svačinu nebo snídani. Pak Gabka témeř ztratila mobil, ale stihla se pro něj do správného stánku vrátit odběhnutím z fronty, která se šinula už na palubu. Série turbulencí před Grónskem nás přesvědčila, že Lukáš má dostat Kinedryl, a tím taky aspoň na pár hodin usnul. Nevím jak to, ale Gabce ta noha, na které spal, neodumřela.

Paní na imigračním i celníci byli naprosto v klidu a my si mohli jít pro auto. Půjčili jsme docela veliký Ford Taurus (za cenu mid-sized). Vešly se nám tak v pohodě kufry, ale asi je to docela žravé. Bydlení jsme našli normálně a moc se nám líbí. Taky proto, že jsme si byli hned zaplavat v bazénu. Teda hned potom, co jsme našli správný klíč, kterým jsme prošli do části komplexu, kde je bazén. Prima je i to, že je pořád pěkné počasí. Až tak pěkné, že Gabka stále hlásí, že se pořád někde připaluje, jak to sluníčko svítí. Vůbec přesun, letiště a cesta do nového bydlení proběhly hladce. Tady se projevilo to, že už jsem tu přece jen párkrát byl. Jakmile ale narážíme na další věci týkající se běžného života, začíná se ukazovat, že 14-denní pobyt je něco jiného než tohle stěhování.

Večer jsme ještě vyrazili do obchodu koupit něco k jídlu a před sedmou jsme odpadli. Obchod je blízko. A je pro nás těžké se orientovat v tom, co nakoupit. Něco neznáme vůbec (to můžeme vynechat), něco známe, ale je to jiné (např. slané máslo), něco přehlídneme (sýr jsme nechtěli s ananasovou příchutí). Nakupovat množství, které by se nám zamlouvalo, je ve zdejších končinách ekonomický nesmysl. Chybí nám karta do místního obchodu a proto platíme tak o 15% víc (můj letmý odhad).

Druhý den popíšu a první fotky přidám později.