čtvrtek 22. července 2010

Leaving Google

Zbývá posledních 10 dnů, kdy o sobě budu moct říkat, že jsem Googler. Zítra se vracím z návštěvy Mountain View, která je pravděpodobně nadlouho poslední cestou do USA, další dny strávíme společně doma (než zas Lukáš odjede na tábor) a příští čtvrtek a pátek pojedu dát sbohem Mnichovu.

Byla to skvělá zkušenost a především dva roky v Kalifornii nám daly strašně moc. Mnichovská anabáze byla trochu o něčem jiném, ale holt taky jsme se poučili. Když jsme na podzim 2007 přijeli, tak jsme se rozkoukávali a učili co a jak. Časem se to stabilizovalo a my si mohli víc užívat. Byli jsme rádi, když za námi občas někdo přijel kouknout (tady nebo tady), jak se nám tu existuje. Lukáš si tu rychle zvyknul a během tří měsíců byl schopen mluvit anglicky. Teď ja zase v Česku a je zase spokojený. Jeho angličtina se sice zřejmě zhoršuje, ale základy už mu zůstanou. Gabka to tu měla nejtěžší - starala se, abychom tu měli svoje "doma" přitom bojovala s jazykem. Snad si teda aspoň nejvíc užila na našich cestách. Spíše než některé návraty, mám na mysli třeba Hawaii nebo Yellowstone.

Profesně to bylo taky super. Bay area je pro programátora Mekka a Google firma, kterou je těžké odmítnout. Byl jsem moc spokojený s prací a lidmi okolo, jenže nakonec převážilo rozhodnutí se vrátit. Bude to pro mě smutné loučení než odletím. Raději bych to měl už za sebou. Co se týká práce, už jsem myšlenkami jinde. Celkově ale zapomenout nepůjde. Však přece není proč a byla by to hloupost.

Budoucnost už se rýsuje a až bude jasná i s detaily, tak se tu zřejmě nějaká zmínka objeví. Pro nás je teď momentálně hlavní být pohromadě. A pak vlastně jsem to jenom já, kdo si oddaloval konec v Google a tím o nový začátek, zatímco Lukáš už má za sebou celý rok na gymnáziu a Gabka ve své nové práci už taky není uplně nová. Teď je řada na mně.

Žádné komentáře: