Víkend po dovolené bylo nutno trochu pohnout hlavně s Lukynovými školními povinostmi, jak českými tak americkými. Denně poctivě napíšeme diktát, uděláme slovní rozbor, vypočítáme pár příkladů nebo si povykládáme o české historii - přijímací zkoušky se rychle blíží. Taky se Lukáškovi krátí doba, kterou má na vypracování školního projektu ze "science" (věda). Od páté třídy výš si každý student vybere "vědecký" problém, který musí "odzkoumat" a poté odprezentovat před spolužáky. Lukáš s Radimem vymysleli projekt, kdy bude L. zkoumat, jak daleko dojede na kole na různé převody na předem daný počet šlápnutí. A tak jsme v sobotu vyrazili na nedaleké parkoviště jednoho z místních kostelů, které v tu dobu bylo zcela prázdné, a Lukáš poctivě mnohokrát odšlapal a napočítal do 100.
V neděli se rapidně pokazilo počasí a od rána pršelo a lilo. A tak nám přišel fajn nápad Hrochů návštívit místní zimní stadión a zkusit, jak nám půjde bruslení. My s Radimem jsme sice kdysi na bruslích stáli, ale je už to celá řádka let, a pro Lukáše to byla premiéra. Taky byl ze začátku dost překvapený, že to nejde vůbec tak jednoduše, jak to na první pohled vypadá. Ale na to, že na bruslích stál dneska poprvé, tak po hodině a půl už mu to celkem hezky jelo. Nesměla jsem ho ale pochválit, to ho většinou rozhodilo tak, že sebou hezky mrskl. Jednou tak škaredě, že si bolestivě narazil koleno a ještě večer významně kulhal. Ale tvrdil, že to byla vydařená akce a že by ji rád zopakoval :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat