Jsem teď zpátky v Česku a proto denně slyším připomínky toho, že je to právě 20 let od chvíle, kdy zde začal padat starý režim. Za sebe proto říkám: ano, je co slavit.
Pár poznámek přidám. Tak za prvé mi připadá, že spousta lidí, kteří hulákají, že za komunistů bylo líp, zapomíná, že by si v tom starém státě nedovolili ani hlasitě diskutovat o tom, které zřízení je lepší. Svoboda projevu je obrovský pokrok.
Svoboda pohybu je další obrovská změna. Možnost porovnat jak to funguje u nás s tím, jak to vypadá jinde, je k nezaplacení.
Starý režim nám tvrdil, že jsme si všichni rovni, akorát že někteří si byli rovnější. Je težké vysvětlovat Lukášovi, proč se řezník, zelinář a taxikář měli líp než vetšina ostatních, a co byl Tuzex, a proč byl problém sehnat pořádné kolo, a proč se přes noc stály potupné fronty na pořadník na novou Škodovku. Proč režim korumpoval havíře zatímco "pracující inteligence" byla nadávka. Proč byla spousta knih zakázaná. Mně připadá Masarykovo "Nebát se a nekrást." rozhodně lepší, než "Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu." Stůjte v řadě, poslouchejte, nevyskakujte a čekejte až vám režim hodí kost. Jestli chcete na vysoikou školu, přihlaste se do SSM (a vyhlížejte vstup do strany).
Co bylo 5 nebo 10 let před námi, se nám před dvaceti lety zdálo strašně daleko. Pořád je spousta práce před námi. I tak to ale stálo za to.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat