Na listopadovou neděli vyšlo neuveřitelně pěkné počasí a tak jsme se s Lukášem nechali přemluvit k naší první výpravě na skály. Je přece potřeba prodat, co jsme natrénovali pod střechou. S Honzou a jeho doprovodem jsme vyrazili na vltavskou žulu u Roviště nad Slapskou přehradou. Díky Honzovi jsme měli i dost materiálu, který jinak na umělé stěně nepotřebujeme, a rady, co dělat, abychom se nezmrzačili (např. jak slaňovat). Zvládli jsme vylézt několik cest obtížnosti 4 až 5+. Dařilo se relativně Lukášovi, kterému to dalo docela zabrat. Na cestu zpět k autu ho hnal hlad, protože jídlo čekalo v kufru, a cestou domů spokojeně usnul. Rozhodně vypadal spokojený. Kroužek lezení, na který chodí v pátek, ho baví, tohle ale prý bylo lepší.
